NOZ v praxi: Výprosa, výpůjčka, zápůjčka – jaký je v tom rozdíl?

Seriál – nový občanský zákoník v praxi:

Výprosa, výpůjčka, zápůjčka – jaký je v tom rozdíl?

Výprosa (prekarium)
O výprosu se bude jednat v případě, kdy půjčitel výprosníkovi bezplatně přenechá věc k užívání, aniž si s ním sjedná, kdy ji má vrátit.
Příklad: Zahrádkář půjčí druhému rýč, aniž by řekl, kdy ho chce vrátit. Může pak kdykoli přijít a chtít rýč zpátky.

Výpůjčka (commodatum)
Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc (např. obraz, prsten) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.
Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věc vrátit bez jeho souhlasu. Náklady obvyklého užívání nese výpůjčitel.

Zápůjčka (mutuum)
NOZ se navrací ke klasickému označení zápůjčka namísto dosavadního užívání pojmu půjčka. S tím souvisí i změna označení smluvních stran na zapůjčitele a vydlužitele, oproti nevhodnému označení stran věřitele a dlužníka.
Smlouva o zápůjčce vznikne tehdy, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc (např. peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.
Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, kdežto při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.